O VZNIKU SEZNAMU VRCHOLŮ

Korunou hor se obvykle myslí seznam nejvyšších nebo nejvýznamnějších vrcholů nějaké oblasti. Nedávno mě napadlo, že bych si splnil Korunu hor Česka, o jejíž existenci jsem nepochyboval. Češi jsou náruživí turisté, vandráci a horalové, proto jsem byl velice překvapen, že jsem žádný takový seznam nenašel. Rozhodl jsem se ho tedy sestavit.

Koruna hor Česka je tvořena seznamem nejvyšších vrcholů českých pohoří, přičemž bylo potřeba nejprve stanovit, co se pod pojmem "pohoří" bude skrývat. Při sestavování seznamu jsem postupoval podle těchto pravidel:

1. Vrchol je nejvyšším bodem geomorfologického celku (což je pro mě "pohoří")

2. Vrchol přesahuje výšku 750 m n. m. 
   

3. Vrchol je oficiálně přístupný

Stanovení minimální nadmořské výšky na 750 metrů se ukázalo jako rozumné, protože se do seznamu dostala všechny hory a naopak vypadla většina vrchovin, jejichž zařazením by se seznam přespříliš rozrostl.

Je mi velice líto, že ze seznamu musely vypadnout krásné Doupovské hory. Pohoří ale leží ve Vojenském újezdu Hradiště, který je oficiálně nepřístupný a dodržování tohoto zákazu je vzhledem k častým cvičením více než doporučení hodné.

Nechtěl jsem pouze tupě vypsat vrcholy splňující výše uvedená pravidla. Zachoval jsem si svobodu pravidla porušit, což jsem také v několika případech udělal. Snažil jsem se, aby seznam nebyl až příliš obsáhlý, takže jsem některé celky kvůli úspoře vynechal, pokud jsem k tomu našel logický důvod. Též jsem chtěl brát ohled na "lidové" členění českých hor, které často neodpovídá přesným hranicím geomorfologických celků. Zde je tedy seznam výjimek z výše uvedených pravidel:

1. Do seznamu jsem nezařadil Jablunkovské mezihoří. Hřeben Girové, což je část pohoří ležící v Česku (větší část leží v Plosku a na Slovensku), je často považován za hřeben Slezských Beskyd. O existenci Jablunkovského mezihoří mají povědomí spíše znalci.

2. Do seznamu jsem nezařadil Novohradské podhůří. Z úsporných důvodů jsem se rozhodl zařadit pouze samotné Novohradské hory. Slepičí hory, část Novohradského podhůří, ve které leží i nejvyšší vrchol, Kohout, jsou navíc někdy považovány za součást Novohradských hor.

3. Do seznamu jsem nezařadil Krkonošské podhůří, protože příliš nesouhlasím s vymezení jeho hranic. Nejvyšší vrchol leží na území Krkonošského národního parku a lze ho snadno považovat za součást Krkonoš. Hejlov je v podstatě pokračováním Vlčího hřebene. Všechny ostatní vrcholy rozlehlé oblasti již hranici 750 metrů nepřesahují.

4. Do seznamu jsem nezařadil Podorlickou pahorkatinu, protože také příliš nesouhlasím s vymezení jejích hranic. Nejvyšší vrchol - Špičák leží na území CHKO Orlické hory a lze ho snadno považovat za součást Orlických hor, ostatní části pahorkatiny jsou nižší než 750 metrů.

5. Do seznamu jsem zařadil Blanský les, ač se jedná pouze o geomorfologický okrsek velmi rozsáhlého a vysokého geomorfologického celku Šumavské podhůří. Nejvyšší vrchol Šumavského podhůří je Libín, který ale leží téměř na Šumavě, proto jsem se výjimečně rozhodl zařadit druhý nejvyšší vrchol - Kleť, která je zároveň nejvyšším vrcholem pohoří Blanský les, které je jasně oddělené od Šumavy. Blanský les je sice jen geomorfologickým okrskem, přesto je ale u široké veřejnosti velmi známým pohořím, o čemž svědčí i existence stejnojmenného CHKO. Chtěl jsem do Koruny zařadit pohoří, jejichž názvy jsou obecně známé a používané (tento požadavek vedl také např. k vyřazení Jablunkovského mezihoří).

6. Do seznamu jsem zařadil Brdo, i když svou nadmořskou výškou zdaleka nedosahuje hranici 750 metrů. Za prvé jsem nechtěl, aby Jižní Morava přišla zkrátka a za druhé považuji Chřiby v této oblasti za natolik dominantní vrchovinu, že si své místo v Koruně zaslouží.